Po víkendu v národním parku pohoří Olymp jsme potřebovali trochu oddech, uklidit si a navíc zase přichází pracovní týden, tudíž zas chvíli nevytáhneme paty z dodávky. Zaparkovali jsme kousek od města Elassona. Bílá dodávka u dětského hřiště byla naprosto nenápadná, tak jsme tam rovnou zůstali dva dny. Sluníčko pařilo, soláry nám dostatečně dobíjely a protože je prosinec, tak na to hřiště ani nikdo nepřijel.

Zase potřebujeme vyprat. A je toho hodně. Do naší cestovní pračky se to nevejde. Vyhlídla jsem si v Larisse jednu veřejnou prádelnu, tak jsme se tam vydali. Poprvé jsme na vlastní kůži zažili městský ruch během dne v typických řeckých uličkách, který jsou strašně úzký. Občas jsme jeli oba vyklonění z okýnek a kontrolovali auta, kolem kterých jsme jeli, zda už dřeme nebo ne. Nakonec jsme zaparkovali na veřejném parkovišti kousek od centra. Odtud jsem to měla do prádelny asi 15 min přímo přes centrum. Takže jsem mohla povinnost spojit s prohlídkou toho nejturističtějšího z města.

Z Larissy jsme vyrazili do Meteory a strávili tam tři dny. První den celý propršel, navíc nám došla voda a totálně se vybila baterka. Ani nám to nechtělo startovat, tak jsme to roztlačili z kopce a ono to kupodivu chytlo. Prý se to se starýma nafťákama dělat nemá, ale co jsme měli dělat, když nikde kolem nikdo nebyl a my museli odjet? Slunce v nedohlednu, takže jediné, co drží při životě baterku, je motor. Rozhodli jsme se zajet pro vodu a zpátky, že tím aspoň trochu dobijeme. Ale ani to nebylo nic extra a tak jsme koupili velkou autonabíječku a poprvé za naši cestu se ubytovali v kempu. Využili jsme všeho, co nabízel. Pořádnou teplou sprchu a nabíjení baterky přes celou noc. Opravdu se jí to líbilo a nám ta sprcha taky!

Další den k tomu i svítilo a páč Leo se teď nemůže hnout od práce, vydala jsem se okolí prozkoumávat sama. Z městečka Kastraki mě to vedlo do skal. Říkala jsem si, že to nějak projdu...no, ne všechny cesty vedou skrz mezi skálami. Při obcházení jednoho masivu jsem potkala pár milých lidí - australský pár a jednoho Angličana a přidala jsem se k nim. Vylezli jsme na jednu vyhlídku, naobědvali se tam a pokecali. Byli moc milí a teď už jsem i oficiálně přátelé - na facebooku! :D

Pak jsem se s nima rozloučila a běžela zpátky za Leem, že ho vytáhnu ven, ať z toho taky něco má. Přejeli jsme na parkoviště kousek od klášteru Varlaam a akorát si užili výhledy a západ slunce.

Náš poslední den v Meteoře jsme navštívili ten nejstarší a největší z klášterů - Velký Meteoro. Česky by to bylo něco jako 'vznášející se v oblacích'. Návštěvu minimálně tohoto monastyru můžu vřele doporučit. Když si odmyslíte všechny ty turisty kolem, tak je to fakt zážitek.

Představte si, že se tam nejprve musíte dostat po mostě mezi skálami, pak prolézt vytesaným průchodem, pokračovat po několika desítkách schodech, abyste se dostali na úroveň samotného kláštera. Za jeho zdmi je uloženo několik vzácných historických památek a ikon a jedna fakt krásně zdobená kaple s ostatky nějakých svatých (netuším jakých, bylo to řecky...). Kromě toho je pár místností věnováno ukázce staré kuchyně a sklepu. Do soukromých pokojů mnichů se dostat nedá, ale pro mě to byl zážitek i tak.

Zbylé kláštery jsme si prohlédli už jen od cesty. Udělali pár posledních fotek krajinek a popojeli zas dál. Další cíl byly Thermopyly. Chtěla jsem vidět na vlastní oči, kde probíhala ona slavná bitva. No, jako ve filmu to nevypadá. Ale nějaký náznak soutěsky tam byl. To co nás ale přitahovalo ještě trochu víc, byly termální prameny, které se tam stýkají v menší potůček. A ten je fakt teplý! Než stihne vychladnout, tak teče několik stovek metrů a všude se do toho dá vlézt a relaxovat.

Opravdu se nám koupel líbila a zůstali bychom na tomhle místě i přes noc nebýt toho, že nám několik lidí přišlo i opakovaně ťukat na okno, a když jsem vykoukla, tak mohutně gestikulovali, že se nám něco děje s autem (anglicky neuměli, takž jsem nepochopila, co konkrétně). Než jsem si oblékla boty a šla to zkontrolovat, tak už byli fuč a na autě jsem nic špatně nenašla. Takže nás nejspíš jen chtěli vylákat ven a pak asi okrást nebo já nevím. Radši jsme na noc odjeli jinam...proč provokovat, když to není nutný?

Dojeli jsme až k Delfám, kde jsme si další den prošli památky, muzeum a zašli do města na gyros a kafe. Skvělý den a počasí k tomu! Když jsme seděli na terase kavárny, svítilo slunce a lehce pofukovalo. Majitel nás ujišťoval, že si klidně můžeme jít sednout dovnitř, kdyby nám bylo zima. A nejvíc ho dostalo, když si Leo ještě objednal zmrzlinu! :D

Máme po víkendu a zase nás čeká práce. Popojeli jsme k horskému městečku Arachova a u tamního kostelíku strávili dva dny. Slunce pařilo, soláry dobíjely a my mohli nerušeně pracovat. Zašli jsme se projít do městečka, kouknout na centrum, jak ho mají předvánočně nazdobené a koupili si sypaný čaj a mletou kávu do dodávky. Náš první vánoční dárek! :D

Teď už jsme na cestě dál na východ a čeká nás ostrov Euboia, druhý největší ostrov Řecka! Google nasliboval pár hezkých přírodních míst, tak jsme zvědaví, co objevíme.