Další ujeté míle nás dovezly na ostrov blízko Athén. Ostrov Euboia, který je druhým největším v Řecku. Řekli jsme si, že ho projedeme od severu k jihu a občas se někde zastavíme. Dá se tam v pohodě dojet přes most, který spojuje ostrov s pevninou ve městě Chalkida.

První noc jsme chtěli strávit u vodopádů Drymonas, ale nebyl tam žádný signál. Chvilku jsme potmě hledali, párkrát málem zapadli, a pak jsme objevili boží místečko hned vedle jednoho kostelíku. Zůstali jsme tam dva dny. Potřebovali jsme pracovat a navíc zas pršelo. Třetí den odpoledne jsme se koukli na ten vodopád...nebo spíš vodopádek. Vedle vede hezká stezka a je tam i pár míst na piknik s dětskýma prolézačkama. Pro rodinu s dětma jak dělaný!

Naše touha po tom znovu vidět moře nás vedla k východnímu pobřeží ostrova. Sjeli jsme z kopce kolem spousty olivových plantáží až na jednu plážičku, kde nás celý další den rušilo jen pár rybářů a i tu koupačku jsme si dali! Voda nebyla zrovna nejteplejší, ale na opláchnutí dobrý. Navíc má výborný účinek jak na vlasy, tak na pleť.

(Pokud si o tom někdo chcete přečíst, tak tady jsem našla hezký článek: https://www.eotazky.cz/morska-sul-na-vlasy-jednoduchy-trik-na-vyreseni-problemu-s-vlasy )

No a pak už mě nebavilo jen sedět v dodávce a pracovat, tak jsme se vydali trošku do hor na menší výlet. Přespali jsme poblíž kaňonu Agali a další den si ho šli projít. Celý tento ostrov je plný krásných kaňonů, který jsou sice asi většinu roku suchý, ale i tak to má svý kouzlo. Rostou tam napůl oschlé stromy (nebo to aspoň tak touhle dobou vypadá) z koryta plného velkých kamenů.

Sever ostrova je taková pahorkatina, kam vede jedna větší silnice právě podél jednoho říčního koryta. Je to moc hezká cesta i jen na koukání z auta (ale nesmíte tam jet v noci). Určitě by to šlo i prostě projít pěšky, nic náročného (Jen takový nápad. Kdybyste někdo chtěl na čundr, někdy brzy z jara - doleťet do Athén, stopem na ostrov a pak se na 3 dny ztratit v přírodě, ne? :) ). Od středu ostrova na jih je to víc hornatý. Kousek od Chalkidy je nejvyšší hora ostrova - Dirfi (1743m n.m.), která je oblíbeným místem turistů. A na jihu v pohoří Ochi je kaňon Dimosari, což byl náš další cíl.

Po procházce kolem Agali jsme se tedy vydali na jih. Ve městě jsme akorát našli obchod s autodílama a pořídili si LED žárovky do auta a ještě tu věcičku, co nám umožňuje ohřívat boiler. Už se zase koupeme v teplé!!! Měli jsme to totiž rozbitý... Za ještě docela pěknýho počasí, jsme dojeli (už teda zase za tmy) na jednu pláž snad na konci světa, ze které byl plán další den vyrazit na ten vyhlášený výšlap. V noci se strhla brutální bouře a já se jen modlila, aby nás to z té pláže nevyplavilo někam do moře. Naštěstí se to nestalo a tak byl holt Leo donucen k dalšímu výletu.

Používáme mapy.cz a google maps. Kdybyste měl někdo lepší nápad na nějaké mapy po Řecku, tak sem s tím! Bohužel ani jedny nejsou úplně optimální. Google maps nám skončily u někoho na dvorku a mapy.cz nás několikrát vedly k cestě přehrazené plotem. Nejsme hulváti, abysme někomu šlapali po pozemku, a tak jsme to otočili zpět k dodávce. I tak jsme ušli kus podél Dimosari a musím uznat, že je to tam moc pěkný. (nepočítám ty odpadky, který občas někdo hodí ze srázu dolů)

Měli jsme ještě kus dne a tak že to projedeme kolem ostrova podél pobřeží. Jako cesta tam je, ale není zrovna pro skoro 7 m auto. Na jednom trochu rozšířeném místě jsme to otočili a radši se vrátili stejnou cestou zas na západní stranu ostrova. Tam mají i nepodemletý cesty! :D

Do vánočního rána jsme se pak probrali zase pěkně na pláži a do moc hezkého počasí, že nám to i dovolilo si dát snídani pěkně venku. Po menším nákupu na svátky jsme zamířili pomalu, ale jistě, zas zpět k Chalkidě. Ke štědrovečerní večeři jsme si stylově opekli párky na ohni na jedné zaprděné pláži, kde ten večer projel jen asi jeden místňák a ještě nám zatroubil na pozdrav!

A to byl náš poslední večer tady, na Euboie. Tento ostrov na to, že je tak blízko Athénám a té hrůze totálně zastavené oblasti kolem, je až překvapivě klidný. Nejsou tam žádný profláklý památky (něco je v Eretrie, ale je to zas jen hromada kamení) a příroda je trochu divočejší a méně dostupná, takže si to nejvíc užijí ti, kdo hledají spíš pohodu a klid. Vřele doporučuju!